selen
Selen je esenciální stopový prvek, který má pro lidský organismus, i přes svou toxicitu, značný význam. Ve formě selenoproteinů působí jako antioxidant chránící před účinky volných radikálů a zvyšuje činnost imunitního systému, současně se podílí na tvorbě enzymu glutathoinperoxidáza, který je nutný k metabolismu tuků. Příznivě ovlivňuje činnost štítné žlázy a jater, zvyšuje plodnost, podporuje tvorbu testosteronu, může snižovat možnost vzniku rakoviny prostaty. Dostatečné množství selenu v organismu také příznivě ovlivňuje vstřebávání hořčíku z potravin. Tělo dospělého člověka obsahuje průměrně 12 mg selenu, největší množství obsahuje štítná žláza a ledviny.
Přítomnost selenu v organismu zmírňuje toxické účinky rtuti, olova, arsenu a kadmia.
Výskyt selenu v potravinách je velmi nerovnoměrný a je ovlivněn jeho obsahem v půdě. Nejvíce selenu je obsaženo v některých druzích ořechů, ve vnitřnostech, rybách a mase mořských plodů. Mezi potraviny s velmi vysokým obsahem selenu patří mořské řasy. Využitelnost selenu ve formě selenomethioninu z rostlinných potravin a selenocysteinu ze živočišných potravin je téměř 100%, využitelnost anorganicky vázaného selenu je pouze okolo 15%.
Tabulka zobrazuje abecední seznam vybraných potravin bohatých na selen:
| Potravina | Obsah Se [µg.kg-1] |
| bílé pečivo | 21 |
| brambory | 4 |
| brokolice | 23 |
| cibule | 6 |
| česnek čerstvý | 51 - 58 |
| česnek sušený | 470 |
| čočka | 27 - 80 |
| čokoláda hořká | 50 |
| čokoláda mléčná | 14 |
| fazole | 20 - 80 |
| hrách suchý | 30 - 50 |
| hrách zelený | 3 - 27 |
| hroznové víno | 36 |
| hrušky | 77 |
| chléb bílý | 14 - 21 |
| chléb žitný | 15 - 18 |
| jablka | 21 |
| kapusta | 24 |
| květák | 22 |
| lesní houby | 40 - 100 |
| maso hovězí | 30 - 80 |
| maso kachní | 20 |
| maso krůtí | 115 |
| maso kuřecí | 129 |
| maso skopové | 46 |
| maso vepřové | 50 - 150 |
| mléko plnotučné | 8,5 |
| mléko polotučné | 8 |
| mořské plody | 350 |
| mořské řasy | 590 |
| mouka pšeničná | 25 |
| mouka žitná | 12 |
| okurky | 15 |
| ořechy | 190 |
| para ořechy | 2000 |
| ryby konzervované | 390 |
| ryby marinované | 680 |
| ryby mořské | 288 |
| ryby sladkovodní | 240 |
| ryby uzené | 260 |
| rýže | 23 - 34 |
| sója | 28 - 50 |
| sýry | 39 - 41 |
| špenát | 17 |
| těstoviny | 38 |
| tvaroh | 28 |
| uzeniny | 25 - 80 |
| vaječný bílek | 80 - 108 |
| vaječný žloutek | 280 - 440 |
| vejce slepičí | 190 - 230 |
| vnitřnosti | 180 - 210 |
| zázvor | 200 |
| zelí | 14 |
| žampióny | 30 |
Nedostatek selenu
Teoretický nedostatek selenu hrozí zejména vegetatiánům i dalším lidem s nevyváženou stravou. Předávkování selenem může nastat při denním příjmu přes 300µg, kdy hrozí chorobné změny pokožky, ztráta vlasů a nehtů, dlouhodobý příjem selenu v dávkách nad 900 µg může způsobit neurologické změny, křečové záchvaty a ochrnutí. Nadbytečný selen je z organismu vylučován zejména močí, v menší míře stolicí a dechem.
Doporučené dávkování
Doporučena denní dávka (DDD) selenu ve stravě se pohybuje mezi 55 až 200 µg. Za optimální denní příjem, který se dá při vyvážené stravě i bez pomoci potravinových doplňků dodržet, se považuje 1 μg selenu na 1 kg tělesné hmotnosti. Pokud se nedostatek selenu v organismu dotuje potravinovými doplňky, podává se nejčastěji kombinace bioaktivní selen a zinek. Bioaktivní selen a kladný vliv jeho konzumace z nepotravinových zdrojů na hladinu selenoproteinů, je stále otevřenou otázkou.
Zdroje
- DASTYCH, Milan. Selen - esenciální stopový prvek. In: Labor Aktuell 3/2004 [online]. 2004 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.roche-diagnostics.cz/.../selen.pdf.
- GÁLLOVÁ, Eva. Stanovení polokovových prvků v potravinách. Brno: 2011. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická. Vedoucí diplomové práce Pavel Diviš.
- MOSNÁČKOVÁ, Jana; et al. Selén v potravinách. In: Výskumný ústav potravinársky[online]. 2011 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://www.vup.sk
- VAŠKOVÁ, Pavla. Selen v lidské výživě. Brno: 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí bakalářské práce Jiří Totušek.
- VELÍŠEK, Jan; HAJŠLOVÁ, Jana. Chemie potravin. 3. rozšířené a přepracované vydání. Tábor: Ossis, 2009. ISBN 978-80-86659-17-6.
